Jak je to se zaměstnáváním brigádníků?

Letní měsíce jsou často ve znamení dovolených a prázdnin. Mnoho firem se tak potýká s problémy s pokrytím některých prací. A tyto problémy řeší pomocí brigádníků. Než je firma ale najme, je třeba si ujasnit některé důležité věci, jako je třeba délka brigády, typ brigádníků, ale i smlouvy, odvody a bezpečnost práce. To vše bude vysvětleno a doplněno některými příklady.

1. Proč potřebujete brigádníky?

Nejprve si zaměstnavatel musí uvědomit, zda skutečně potřebuje brigádníky a proč. Jak už je uvedeno výše, jedním z důvodů je buď hlavní sezóna, kdy je v tomto určitém období mnohem víc práce, než dokážou zvládnout stálí zaměstnanci, nebo je to období, kdy si zaměstnanci berou nejčastěji dovolenou a je potřeba tuto dobu vykrýt výpomocí – brigádníky.

Personalisté mají přehled o aktuálním stavu počtu zaměstnanců, o jejich věku, plánech a potřebách. A tomu všemu přizpůsobují další personální strategie. Brigádníky, ideálně ty pravidelné, lze využít i na drobné práce, které později mohou vyústit i v zaměstnanecký poměr – např. když některý zaměstnanec půjde do důchodu.

2. Brigáda x stáž – na jaký typ práce je najmete?

Zaměstnavatel může k brigádníkům přistupovat dvěma způsoby. Buď bude brigáda sloužit čistě jako náhrada pracovní síly v době sezóny nebo dovolených, nebo může být i „obyčejná brigáda“ přínosnější jak zaměstnavateli, tak brigádníkovi.

Rozdíl mezi brigádou a stáží je v tom, že brigáda je placená a stáž může být i neplacená, že brigádník může mít za sebou jakýkoliv obor (např. žák zdravotní školy bude v létě pomáhat točit zmrzlinu nebo obsluhovat ve stánku s občerstvením), kdežto stážista dělá práci v oboru, v jakém studoval (např. žák zdravotní školy dělá na druhého plavčíka/ošetřovatele na letním koupališti).

I když v obou příkladech si lze tyto zkušenosti uvést do životopisu, v případě stáže (ať už placené, či neplacené) se jedná o praktické prohlubování zkušeností. Zaměstnavatel pak stážistovi vydá potvrzení o stáži, které mu škola započítá buď jako kredity v případě vysoké školy, nebo jako praxi v případě střední školy. V případě stáže, kdy je ze strany stážisty větší zájem o obor, je ale větší šance získat potencionální nové zaměstnance v budoucnosti.

3. Koho a na jakou dobu najmete na brigádu?

V době hlavních prázdnin se tak nabízí najmout studenty středních a vysokých škol. Někteří vysokoškoláci mívají po zkouškách už v květnu a další semestr jim začíná až koncem září, a proto mohou pokrýt klidně plné čtyři měsíce. U některých vysokoškoláků, zejména u těch, kteří si tvoří rozvrh sami, lze pak počítat s brigádou i na delší dobu, i když třeba v omezenějším rozsahu. U středoškoláků se většinou bude jednat o dva měsíce prázdnin, a to červenec a srpen. Zde je ale důležité zohledňovat i fakt, že středoškoláci jsou stále mladiství a tomu je potřeba přizpůsobit práci.

Naopak např. maminky na rodičovské dovolené mohou brigádničit dlouhodobě (např. v řádu několika let), byť třeba jen pár hodin týdně. Takže pokud zaměstnavatel například hledá brigádníky například na administrativní výpomoc, bude vhodnější najmout právě maminky na rodičovské dovolené, zvlášť pokud lze práci částečně vykonávat i z domu, nebo třeba studenty ekonomických škol.